Ústecký kraj - Ochrana přírody a krajiny v evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří a jejím nejbližším okolí je cílem dohody, kterou podepsali v Ústí nad Labem generální ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík s hejtmanem Ústeckého kraje Richardem Brabcem.
Lesníci a zástupci Ústeckého kraje se dohodli na opatřeních, která mají na 7600 hektarech státních lesů zachovat dnešní porosty i zvláště chráněné druhy rostlin a zvířat. Jde o cenné biotopy bučin, starých lesů, lužních lesů a pohyblivých sutí kyselých hornin, jak je před uzavřením dohody zmapovala a popsala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
„Krušnohorské bučiny patří k tomu nejcennějšímu, co náš kraj má. Utvářejí charakter celé krajiny, jsou domovem mnoha chráněných druhů a zároveň důležitým místem pro rekreaci a odpočinek. Jsem rád, že jsme se společně s Lesy ČR dohodli na postupu, který umožní citlivě hospodařit, a přitom zachovat přírodní hodnoty tohoto území pro další generace. Právě v takových dohodách vidím budoucnost – v ochraně přírody založené na spolupráci, ne na zákazu,“ uvedl hejtman Ústeckého kraje Richard Brabec.
Foto: Ústecký kraj
„Chceme udržovat a trvale zlepšovat stav evropsky významné lokality. Kvůli bezpečnosti návštěvníků i obyvatel a ochraně jejich majetku ale budeme nadále v lesích v nezbytném rozsahu zasahovat, například kvůli případnému ohrožení při živelné kalamitě nebo napadení lesů škůdci,“ řekl generální ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík.
Zhruba 1250 hektarů ponechají lesníci v bezzásahovém režimu. Budou tam jen eliminovat nepůvodní druhy dřevin a stavy zvěře i případné nebezpečné stromy či větve, aby předešli veřejnému ohrožení.
Na 6350 hektarech budou hospodařit dvěma způsoby. Na minimálně pěti tisících hektarech půjde o tak zvaný podrostní způsob bez vzniku holin po těžbě a s tím, že nový les podroste mateřský porost. V ekologicky cennější oblasti pak lesníci zvolí výběrný způsob hospodaření, takže v lesích buď nad sebou, nebo na malých plochách vedle sebe porostou stromy různého druhu, věku, výšky i tloušťky. „Cílem je postupně převést stávající stejnověké porosty na lesy nové generace, tedy druhově i věkově pestré, ve kterých se aktivně hospodaří,“ dodal Dalibor Šafařík.
Vývoj “Východního Krušnohoří“ se bude hodnotit podle plochy porostů starších 170 let, průměrného objemu dřeva ponechaného v porostu k zetlení, nepůvodních druhů dřevin i podílu přirozeně a uměle, tedy sazenicemi, obnoveného lesa.
