Litoměřice - Realizaci projektu RINGEN, spočívajícího ve vybudování vědeckovýzkumné infrastruktury v areálu Jiříkových kasáren, oznámilo tento týden město Litoměřice. Učinilo tak ve spolupráci s Univerzitou Karlovou, která je nositelem projektu, jenž má být s využitím již přidělené finanční podpory MŠMT a dalších zdrojů v celkové výši až 130 milionů korun realizován v následujících čtyřech letech (s možností prodloužení do roku 2022 a dále). Jedná se rovněž o důležitou součást projektu hlubokých geotermálních vrtů v lokalitě Litoměřice.
„Litoměřice se tak stanou městem s unikátním vědeckovýzkumným pracovištěm, jediným svého druhu v ČR, které doplní několik podobných pracovišť v Evropě. Bude poskytovat vysoce specializované služby různým průmyslovým a stavebním oborům, unikátní data a vybavení a v neposlední řadě budou moci vysoké školy, výzkumné organizace a firmy využít její zázemí pro vlastí výzkum či praktické zkoušky a testy, stejně jako výuku. Hlavním úkolem je koncentrovat odborné znalosti různých oborů a špičkové vybavení do jednoho místa a přispět k výzkumu efektivního využívání hlubinné geotermální energie, která představuje nevyčerpatelný zdroj obnovitelné energie," poukázal na význam projektu starosta Litoměřic Ladislav Chlupáč. Učinil tak tento týden v průběhu dvoudenní mezinárodní konference, která probíhala v litoměřickém hradu za účasti českých i evropských odborníků z řady zemí, např. z Velké Británie, Německa, Francie či Švýcarska.
„V rámci výzkumné infrastruktury RINGEN, realizované konsorciem sedmi partnerů, bude realizována stavba vědeckovýzkumného pracoviště s laboratořemi a příslušnou technikou na místě jedné ze zdejších hal," konkretizoval záměr profesor Tomáš Fischer z přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Mezi hlavní výzkumné oblasti budou patřit např. testování nových vrtných technologií či stimulace propustnosti hornin ad.
Další fází bude realizace dvou 4-5 kilometrů hlubokých vrtů a vytvoření podzemního geotermálního výměníku. „Začátkem června podáme žádost o dotaci na jejich realizaci, přičemž max. náklady mohou dosáhnout přibližně 1,35 miliardy korun," informoval manažer geotermálního projektu Antonín Tym. Energie získaná z těchto vrtů by pak v případě úspěšné realizace projektu měla sloužit k vytápění Litoměřic, které jsou jediným městem v České republice, jež má povoleno tzv. zvláštní zásah do zemské kůry.
Evropští odborníci na geotermální energii nešetřili v souvislosti s litoměřickým projektem superlativy. „Jde o fantastickou iniciativu," uvedl doslova profesor David Bruhn z Mezinárodního centra pro výzkum geotermální energie. „V Evropě je totiž celá řada většinou soukromých projektů, tudíž výsledky a měření nejsou výzkumníkům a univerzitám k dispozici. Litoměřický projekt je proto nesmírně cenný nejen pro zdejší obyvatele, ale i z globálního hlediska výzkumu geotermální energie," dodal profesor, který je považován za jednoho z předních odborníků specializujících se na rozvoj geotermálních systémů. Ocenil také fakt, že Litoměřice, na rozdíl od měst s podobnými vědeckovýzkumnými centry, mají k dispozici i rozvodnou síť potřebnou pro distribuci tepla, což umožní přímo využít získané poznatky z výzkumné fáze projektu v praxi a mohou sloužit obyvatelům města.
Vstup do významné fáze geotermálního projektu prezentovalo město Litoměřice ve spolupráci s partnery nejen českým a evropským odborníkům, ale hlavně obyvatelům města, kteří se 22. března zúčastnili v hradu veřejné diskuse.
Město Litoměřice připravuje v ČR unikátní projekt již od roku 2008. V průběhu přípravy došlo k zásadní změně jeho celkové koncepce s ohledem na nové možnosti financování a potřebu snížení rizik spojených s jeho realizací. Na projektu nově spolupracuje celá řada výzkumných pracovišť, včetně Akademie věd, České geologické služby a univerzit, které rozšířily a zásadně odborně posílily projektový tým města.
