Litoměřicko - Na Litoměřicku najdeme názvy, které znějí tajemně, úsměvně i docela obyčejně. Některé připomínají dávné zakladatele, jiné bahnitou krajinu, prameny, lidská povolání nebo panovnici. Vybrali jsme čtrnáct zajímavých obcí a pátrali po tom, co jejich jména skutečně znamenají.
1. Litoměřice
Původní podoba názvu zněla Ľutoměrice a byla odvozena od osobního jména Ľutomír, později psaného také Lutomír. Jméno tak označovalo osadu nebo společenství lidí náležejících k Ľutomírovi. Změna počátečního „u“ na dnešní „i“ se ustálila na přelomu 14. a 15. století.
Kosmas obyvatele zdejší oblasti označoval jako Liutomerici. Nejstarší spolehlivý písemný doklad o Litoměřicích souvisí se založením místní kapituly v roce 1057.
2. Lovosice
Lovosice dostaly jméno podle muže jménem Lovos. Původní význam názvu lze přeložit jako „ves lidí Lovosových“, tedy osada jeho rodiny, družiny nebo poddaných. Podobným způsobem vznikla řada českých názvů zakončených na „-ice“.
První písemná zmínka pochází z roku 1143, kdy kníže Vladislav II. věnoval Lovosice strahovskému klášteru. Německá podoba názvu zněla Lobositz.
3. Roudnice nad Labem
Roudnice nebyla pojmenována podle rudy těžené v okolí, jak by se mohlo zdát. Název se odvozuje od rudně či rezavě zbarveného pramene, který vyvěral poblíž dávného brodu přes Labe. Starší podoba jména zněla Rúdnice.
První písemné zprávy o městě pocházejí ze 12. století. Pramen dal Roudnici jméno dávno předtím, než se z ní stalo významné centrum Podřipska.
4. Štětí
Se štěstím nemá název města nic společného. Pochází ze staročeského slova „ščetie“, kterým se označovaly kůly zarážené do bažinaté půdy jako základ pro další stavbu. Jméno tak připomíná podmáčený terén, s nímž se první obyvatelé při budování osady potýkali.
Zajímavý je také německý název Wegstädtl. Ten pravděpodobně vznikl postupným přizpůsobením českého spojení „ve Štětí“ německé výslovnosti.
5. Úštěk
Původ jména Úštěk není zcela jistý. Za nejpravděpodobnější považují jazykovědci výklad, podle něhož se sídlo původně jmenovalo Úseč a název byl odvozen od osobního jména Úsek. Přes tvary Úšče a Úště se měl postupně změnit až na dnešní Úštěk.
Německá podoba zněla Auscha. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1218, jeho osídlení je ale podle archeologických nálezů ještě starší.
6. Terezín
Tady je původ názvu jednoznačný. Pevnostní město nechal od roku 1780 budovat císař Josef II. a pojmenoval je na počest své matky Marie Terezie. Německy se město nazývalo Theresienstadt, tedy Terezino město.
Terezín později získal tragickou proslulost kvůli nacistickému ghettu a věznici v Malé pevnosti. Původní jméno ale odkazuje k habsburské panovnici a době, kdy měla pevnost chránit přístupové cesty do vnitrozemí Čech.
7. Budyně nad Ohří
Budyně byla pojmenována podle osobního jména Buda. Původní význam názvu byl jednoduše „Budova ves“ nebo „osada patřící Budovi“. Nejde tedy o odkaz na budování města či jeho stavební rozvoj.
První písemná zmínka o Budyni pochází z roku 1173. Významným symbolem města se později stal vodní hrad, spojený mimo jiné s alchymisty působícími na panství Zajíců z Hazmburka.
8. Libochovice
Název Libochovice vznikl ze starého osobního jména Liboch, ve starší češtině Ľuboch. Označoval ves lidí Libochových, tedy jeho příbuzných nebo poddaných. Také v tomto případě jde o typické staré pojmenování podle majitele či zakladatele osady.
Libochovice jsou v písemných pramenech doloženy ve 14. století. Město je známé především barokním zámkem a jako rodiště významného přírodovědce a lékaře Jana Evangelisty Purkyně.
9. Ploskovice
Ani Ploskovice nebyly pojmenovány podle ploché krajiny. Jejich název vychází z osobního jména Ploska a znamenal „ves lidí Ploskových“. Jméno je tedy památkou na člověka, o němž dnes kromě jeho otisku v názvu obce prakticky nic nevíme.
Ploskovice jsou připomínány už v zakládací listině litoměřické kapituly z roku 1057. S obcí je spojen také příběh rytíře Dalibora z Kozojed, který se stal inspirací pro Smetanovu operu Dalibor.
10. Polepy
Název Polepy zní, jako by měl něco společného se špatně nalepenými tapetami. Profousův slovník jej však vykládá jako ves lidí, kteří něco polepovali nebo natírali lepidlem. Mohlo jít například o používání ptačího lepu při tehdejším lovu ptáků.
Jméno tak pravděpodobně vzniklo podle činnosti či přezdívky místních obyvatel. Patří do skupiny názvů, které charakterizovaly celou osadu podle zaměstnání nebo nápadného zvyku jejích obyvatel.
11. Vrutice
Jméno Vrutice souvisí s vodou. Jazykovědci je odvozují od starého výrazu „vruta“, který označoval prudkou, vířící či jakoby vroucí vodu, případně pramen, z něhož voda silně vyvěrá.
Výklad dobře odpovídá místním podmínkám, protože pramen se nachází přímo ve středu obce. Vrutice tak ve svém názvu uchovávají popis přírodního jevu, který byl pro dávné obyvatele důležitým orientačním bodem i zdrojem vody.
12. Klapý
Klapý patří mezi nejzáhadnější názvy na Litoměřicku a jeho původ není spolehlivě vyřešen. Historik Václav Chaloupecký jej spojoval s údajným keltským slovem „klép“ ve významu pramen, tento výklad však není možné považovat za definitivně prokázaný. Další vysvětlení přinášejí staré pověsti a Dalimilova kronika, ty ale nelze brát jako spolehlivou etymologii.
Název Cleppi je písemně doložen už v roce 1197. Klapý se původně jmenoval také hrad na kopci nad obcí, než jej Zbyněk Zajíc z Valdeka ve 14. století přejmenoval na Hasenburg, dnešní Hazmburk.
13. Doksany
Původ názvu Doksany zůstává nejistý a odborná literatura nabízí několik teorií. Filolog Václav Flajšhans uvažoval o velmi starém, snad předslovanském základu. Antonín Profous se pokusil název vysvětlit vývojem ze starší podoby blízké jménu Doksy či Dokze a následným přizpůsobením podle názvu sousedních Brozan.
Žádný z těchto výkladů však není možné označit za definitivně prokázaný. Jisté je pouze to, že Doksany patří k velmi starým sídlům a jejich jméno dnes neodmyslitelně doprovází známý premonstrátský klášter.
14. Mlékojedy
Dnešní název okamžitě vyvolává představu lidí, kteří jedí mléko. Právě tak jej vykládá část onomastické literatury: jako pojmenování vsi lidí, kterým bylo připisováno „pojídání mléka“. Mohlo jít o přezdívku, podobně jako u dalších starých názvů charakterizujících obyvatele podle jejich skutečných nebo domnělých zvyků.
Historické podoby Mlékovice či Mlékovid ale ukazují, že se jméno během staletí výrazně měnilo a jeho vývoj není úplně jednoznačný. Až do roku 1946 zněl úřední název Německé Mlékojedy, aby se obec odlišila od stejnojmenných sídel.
Jaký název vás překvapil nejvíc?
Litoměřicko ukrývá řadu dalších pozoruhodných jmen, například Žalhostice, Chcebuz, Mnetěš, Lkáň, Třtěno nebo Chodouny. Také za nimi se skrývají osobní jména, dávné přezdívky a slova, která už z běžné češtiny dávno zmizela.
Znáte v regionu další obec, část města, ulici nebo kopec, jehož název vás vždy zajímal? Napište ho do komentářů. Třeba právě z vašich tipů vznikne další pokračování pátrání po nejzajímavějších názvech na Litoměřicku.
