Pondělí 13. červenec 2020
Svátek má Markéta

Prunéřov – ČEZ nadále pokračuje v naplňování své strategie, tedy k postupnému přechodu k nízkoemisní až bezemisní výrobě elektřiny – postavené na obnovitelných zdrojích a jaderné energetice, doplněné paroplynovými zdroji pro potřeby teplárenství. Po třiapadesáti letech provozu končí v těchto dnech elektrárny Prunéřov I. s aktuálním výkonem 440 MW.

„Meziročně již ČEZ odstavil 500 MW uhelných bloků. Došlo k zavření 2 bloků o výkonu 220 MW v Elektrárně Ledvice, bloku Elektrárny Dětmarovice s výkonem 200 MW a výrobních bloků ve Vítkovicích o výkonu téměř 80 MW. V souhrnu aktuálně zavřených téměř 1000 MW se rovná jednomu temelínskému bloku,“ uvedl při této příležitosti Daniel Beneš, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ.

Z dobu své existence se zásadní modernizací a ekologizací výrobního provozu ve druhé polovině 90. let minulého století, vyrobila elektrárny Prunéřov I. 139 193 107 MWh vyrobené elektrické, což by stačilo v současnosti na více než dva roky celé České republice. Kromě toho vyrobila i 41 433 487 GJ tepelné energie. Spotřebovala 138 532 416 tun uhlí a v provozu byla 1 533 797 hodin; to je ve stručnosti Elektrárna Prunéřov I, jejíž osud se naplňuje právě 30. června.

Svou poslední službu prokáže energetikům právě na konci června, kdy Elektrárnu Prunéřov II čeká celozávodní odstávka a jednička bude místo ní ještě zajišťovat dodávky tepla pro města Klášterec nad Ohří, Chomutov a Jirkov. Poté bude 30. června 2020 definitivně odstavena, což se dotkne celkem 155 kmenových zaměstnanců ČEZ. Většina z nich však najde práci v rámci ČEZ i nadále.

Historie Elektrárny Prunéřov I se začala, alespoň papírově, psát před 60 lety, kdy byl Ředitelstvím budovaných elektráren, n. p., Praha vypracován investiční úkol, který následně schválilo tehdejší ministerstvo paliv a energetiky. Mělo se jednat o elektrárnu s celkovým výkonem 660 MW v kombinaci výrobních bloků o výkonu 110 a 200 MW.

Nakonec investiční komise ministerstva rozhodla, že všech šest výrobních bloků bude mít výkon 110 MW. První kopnutí do země se odehrálo 16. září 1963 a výrobní bloky 1 - 6 postupně najížděly do provozu v letech 1967 – 1968. Spolu s najetím prvního bloku, byly již 27. července 1967 předány k užívání prakticky všechny objekty společné pro celou elektrárnu, jako například úpravna chemické vody, zauhlování, bagrovací stanice, dílny, sklady a garáže.

Pomineme-li klasické odstávky v rámci běžné údržby či celozávodních odstávek, žila si až do roku 1985 Elektrárna Prunéřov I poklidným výrobním životem. V tomto a následujícím roce se výrobní bloky B5 a B6 dočkaly generální opravy, respektive první větší rekonstrukce v rámci modernizace technologií dle trendů 80. let 20. století. To samé potkalo v letech 1988-89 i výrobní bloky B3 a B4.

Těsně před zahájením první vlny ekologizace uhelných elektráren Skupiny ČEZ byl již v letech 1990-91 ukončen v rámci útlumového programu provoz výrobních bloků B1 a B2. Celkový výkon elektrárny se tím snížil ze 660 na 440 MW. V letech 1993-96 byla elektrárna kompletně odsířena za použití metody mokré vápencové vypírky. V rámci této první vlny ekologizace uhelných elektráren Skupiny ČEZ tak i v Elektrárně Prunéřov I poklesly emise SO2 o 92, pevných částic popílku o 95, emise oxidu dusíku o 50 a oxidu uhelnatého o 77 procent.

Již na počátku 2. vlny ekologizace uhelných elektráren Skupiny ČEZ bylo známo, že další modernizace kvůli zpřísňujícím se emisním limitům by se z ekonomického hlediska v případě této elektrárny nevyplatila, neboť jasně stanovené zásoby vytěžitelného uhlí budou postačovat jen pro zmodernizované elektrárny Tušimice a Prunéřov II.

„Lokalita by ovšem dál měla sloužit jako významná základna moderních a hlavně ekologických trendů energetiky na severu Čech. V úvahu přicházejí paroplynový cyklus jaký ČEZ provozuje v Počeradech, případně klasická plynová kotelna podobná té ČEZ Teplárenské v areálu Elektrárny Ledvice.

Další možností jsou solární parky na uvolněných pozemcích po stavebních demolicích, například místo chladicích věží. V úvahu připadají také různá bateriová úložiště pro skladování vyrobené elektřiny, velké zásobníky horké vody a podobně,“ uzavírá Otakar Tuček, ředitel elektráren Tušimice a Prunéřov. Přeměna, respektive faktická příprava některých vizí v realitu by zřejmě mohla odstartovat do desíti let.

(Ota Schnepp, ČEZ)

Fotogalerie

 

Aktuálně

Co se chystá

Lidé

Tipy na výlet

Zajímavosti

© 2012 - 2018 | e-litoměřice.cz | Linelab.cz TOPlist

Webové stránky skupiny používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací