Litoměřice - Litoměřičané zvládli referendum! Jsou prvním městem v České republice, kde bylo referendum úspěšné, ačkoliv se nekonalo v souběhu s jinými volbami. Komise právě dokončily sčítání. Do hlasovacích místností dorazilo 52,31 procenta oprávněných voličů.
Celkem 95,87 procenta jich odpovědělo ANO na otázku, zda-li chtějí, aby orgány města bezodkladně zastavily jakoukoliv formu převodu vlastnictví či provozování nemocnice na jakýkoliv subjekt, který není ve výhradním vlastnictví státu, kraje či obce a zachovaly nemovitosti nemocnice i provozní majetek společnosti ve výhradním vlastnictví státu, kraje či obce.
Splněny byly obě podmínky pro to, aby referendum bylo platné a závazné. „Dostavilo se více než zákonem stanovených 35 procent oprávněných osob a pro odpověď ANO hlasovala nadpoloviční většina osob, které se hlasování zúčastnily, což je více než 25 procent všech oprávněných osob,“ informovala předsedkyně místní komise referenda Martina Skoková.
Referendu předcházela masivní informační kampaň vedená jak městem Litoměřice, tak i přípravným výborem referenda. Oběma stranám totiž šlo o to samé – dosažení co nejvyšší volební účasti pro platnost referenda. Veřejnost v něm potvrdila, že nechce, aby nemocnici vlastnil a provozoval soukromý subjekt. Nechce si tak ani vyslechnout nabídky soukromých subjektů v otevřené soutěži, jak zamýšlela radnice.
Pro vedení města je výsledek referenda závazný. „My jsme však již dříve deklarovali, že jednáme a budeme dále jednat s Ústeckým krajem o možnostech začlenění do Krajské zdravotní, která úspěšně provozuje pět dalších nemocnic v Ústeckém kraji,“ konstatoval starosta Ladislav Chlupáč, kterého potěšila vysoká volební účast. A to i přesto, že se referendum nekonalo zároveň s krajskými volbami na podzim příštího roku, jak prosazoval přípravný výbor referenda. „Věřil jsem, že lidé v takto důležité záležitosti k referendu přijdou a vyjádří svůj názor. Nejistotu totiž nebylo možné s ohledem na zájmy nemocnice prodlužovat o další rok,“ vysvětlil starosta.
Litoměřice jako první rozpoutaly v ČR zcela zásadní diskusi na téma, zda mají města nést zodpovědnost za provoz nemocnic s daleko vyšším rozpočtem, než mají města samy. „Stále se domníváme, že jde o povinnost státu a potažmo zdravotních pojišťoven,“ říká starosta. Město Litoměřice totiž má rozpočet cca 550 milionů korun, z toho pouze zhruba 70 milionů korun může využít na investice. Rozpočet nemocnice je přitom cca 800 milionů korun. „K tomu je třeba připočíst nerovné podmínky zdravotního systému, kdy například za operaci slepého střeva dostane litoměřická nemocnice méně peněz než krajská či fakultní nemocnice. Dále státem plně nekompenzované navyšování platů personálu, pro města těžko řešitelnou personální krizi mezi lékaři napříč celou republikou a také finančně náročnou údržbu movitého i nemovitého majetku, včetně obnovy zdravotnické techniky,“ jmenuje zcela zásadní problémy starosta.
Za pravdu Litoměřicím de facto dává i premiér. Ten totiž minulý týden poukázal na potřebu změny systému s tím, že nemocnice by měl provozovat stát a kraje, nikoliv města.
„Považovali jsme za nutné toto téma otevřít, ačkoliv nám přineslo nepochopení a hněv značné části veřejnosti. Nicméně úkolem zodpovědného politika je otevírat i témata, která jsou citlivá, nicméně pro náš život zcela zásadní. Stále si trváme na tom, že nemocnice tu je nejen pro nás, ale i pro naše děti a vnoučata. Její budoucnost je proto třeba začít řešit již ve chvíli, kdy je finančně zdravá, abychom za pár let nedopadli jako nemocnice v Rumburku,“ dodal místostarosta Karel Krejza. I on děkuje voličům za to, že dali městu tak silný mandát pokračovat v jednáních s Krajskou zdravotní. „Věřím, že i představitelé Ústeckého kraje dostojí svým slibům a udělají vše pro úspěšný a rychlý průběh jednání tak, jak několikrát deklarovali,“ dodal místostarosta.
