Ústecký kraj - Středa 10. srpna byl třetím dnem, ve kterém vznikaly fotografie do kalendáře. Fotily se děti, které nevyrůstají se svými rodinami a tyto děti tím pomůžou dalším dětem, jež si také prošly životním peklem. Iniciátorkou tvorby nového charitativního kalendáře je Veronika Kašáková, ředitelka Nadačního fondu Veroniky Kašákové, modelka, spisovatelka a hlavně žena s velkým srdcem. Objektem focení byly děti z dětských domovů z Tuchlova, Mostu a Vysoké Peci.
Pro třetí pracovní den byly zvoleny exteriéry vísky Škrle a interiéry domu a ateliéru módní návrhářky Lady Hellerové. „U Lady jsem si objednala výrobu strašáků. Když zjistila, k čemu budou sloužit, nabídla nám focení u ní doma. A byla to skvělá volba, její úžasný dům, ateliér, její kouzelná zahrada a také okolí domu nám poskytly opravdu báječné místo pro focení a děti se tu cítily velmi dobře," uvádí Veronika Kašáková.
Proč budou na fotografiích společně s dětmi také slaměné strašáky? Ty na fotografiích představují chybějící rodiče. Na tuto myšlenku přišla Veronika společně se svým přítelem, oba se totiž shodli na tom, že největším strašákem pro děti z dětských domovů jsou jejich rodiče. Odložili je. Stejně tak jako odložila Veroniku její máma do dětského domova ve Vysoké Peci. A Veronika si myslela, že už ji nikdy nikdo nebude mít rád.
„Focení s dětmi je úžasné, už fotíme třetí den. Vytvořila jsem skvělý kolektiv, a naše výtvarnice i fotografka, Lada Hellerová s Věrkou Vernerovou strašně rezonují a já mám velkou radost, že to není jenom fotka, ale že ta fotka mluví, že tam jsou emoce a že vlastně prodáváme to, co chceme a to je to, že děti nemají rodiče. Fotografie budou působit na první pohled vesele a na druhý pohled budou nastavovat to, že všechny aktivity, ať to jsou Velikonoce, vysvědčení, maturitní ples, tanec s otcem nebo čtení pohádek vlastně děti absolvují samy, bez rodičů a to chceme tím kalendářem říct," říká Veronika a dodává: „Děti jsou velmi emotivní, oduševnělé, cítí focení stejně jako já. Ony si užívají života na plno, přesto že rodiče nemají a to mě na nich baví a obdivuji je za to. Dokážou se při focení vcítit do toho, že vlastně jsou na světě samy. A nám všem, kteří u focení jsme, vyvolávají vlny emocí a nahánějí husí kůži."
Jak se pracovalo s dětmi fotografce Věře Vernerové? „Každý den s dětmi byl jiný a každý den jsme si užily. Děti velmi dobře spolupracují až je to překvapivé, na povel skotačí, běhají nebo zase spinkají, jsou báječné a práci s nimi je moc fajn. Na rozdíl třeba od modelek, které také někdy fotím, jsou děti přirozené a emotivní."
A jak Veronika uvádí, je to její první focení, kdy je šťastná, baví jí to, kouká přes rameno fotografky na obrazovku fotoaparátu a není ona tím objektem, který je focen. „Strašně se těším na focení na příští rok, kdy už bude vlastně naše focení tradici. Protože hodlám fotit kalendář s dětmi a pro děti každý rok."
Kalendář by měl spatřit světlo světa začátkem října. Jeho koupí podpoříte aktivity Nadačního fondu Veroniky Kašákové, především však projekt Nový start s Veronikou.
